Starý příběh. Nové objevování.
Příběh Filipiky
Naše jméno má kořeny v opravdové obhajobě vzdělání. V roce 1567 se Jan Blahoslav postavil za učení a poznávání. My si tuto myšlenku připomínáme hrou.
Vydej se s námi do doby, kdy se o smysl vzdělání vedly velké debaty.
- Kdy vznikl spis?
- 1567V době renesance.
- Kde Blahoslav působil?
- IvančiceMoravské centrum Jednoty bratrské.
- Kdo tehdy vládl?
- Maxmilián II.Habsburský panovník, vláda 1564–1576.
Kdo byl Jan Blahoslav?
Jan Blahoslav (1523–1571) byl český humanistický vzdělanec, spisovatel, překladatel a znalec jazyka i hudby. Narodil se v Přerově. Působil v Jednotě bratrské, křesťanském společenství, a roku 1557 se stal jedním z jejích biskupů. Od roku 1558 žil a pracoval v Ivančicích. [1]
Vzdělání pro něj nebylo jen tématem k přemýšlení. Přeložil Nový zákon do češtiny; jeho překlad z roku 1564 se později stal základem novozákonní části Bible kralické. Napsal také hudební příručku Musica a věnoval se češtině v Gramatice české. [1]
Co byla Filipika proti misomusům?
V roce 1567 Blahoslav napsal polemický spis, dnes známý jako Filipika proti misomusům. Polemika je text, ve kterém autor předkládá důvody a hájí svůj názor ve sporu s jinými lidmi. Tady šlo o to, zda má vyšší vzdělání v životě Jednoty bratrské své místo. [2]
Blahoslav vzdělání obhajoval. Vysvětloval, že znalosti samy o sobě nejsou špatné; záleží na tom, jak je člověk používá. Zvlášť mu záleželo na vzdělaných kazatelích, kteří dokážou rozumět textům a dobře je vysvětlovat druhým. [2]
Poznávání má cenu. To, co se naučíme, nám může pomoci lépe rozumět světu.
Naše současné shrnutí, nikoli doslovný Blahoslavův citát.Proti komu se Blahoslav ozval?
Proti těm, kdo uvnitř Jednoty zpochybňovali potřebu vyššího vzdělání. Obávali se, že učenost může ohrozit prostý náboženský život. K Blahoslavovým názorovým oponentům v této debatě patřil i biskup Jan Augusta. Šlo o skutečný spor o směřování jejich společenství. [1] [3]
Slovo misomus označuje odpůrce vzdělanosti a umění. Blahoslavova obhajoba přitom neznamenala souhlas se zneužíváním vědomostí: i vzdělaný člověk měl podle něj jednat odpovědně. [4] [2]
Za jakého panovníka to bylo?
V roce 1567 českým zemím vládl Maxmilián II. Habsburský, český král a římský císař. Vlády se ujal roku 1564 a vládl do roku 1576. Českým králem byl korunován už v roce 1562. [5] [6]
To je dobové pozadí příběhu. Blahoslavův text se věnoval vzdělání uvnitř Jednoty bratrské; panovník nebyl jeho protivníkem v této polemice.
A teď náš příběh
Od obhajoby vzdělání k radosti ze hry.
Naši Muzomuzové jsou vymyšlené pohádkové postavičky. Jejich jméno si hravě půjčuje zvuk starého slova „misomus“. V našem příběhu postupně objevují, že zkoušet nové věci může být zábava.
Z Blahoslavovy obhajoby si bereme inspiraci pro dnešek: dávat dětem prostor přemýšlet, ptát se a učit se vlastním tempem. Každá hra na Filipice je malá příležitost něco objevit.
Pojď objevovatPro zvídavé děti a rodiče
Historické informace si můžeš přečíst podrobněji v těchto zdrojích:
- Masarykova univerzita: Jan Blahoslav – životopis, dílo a spor o vzdělávání.
- Univerzita Palackého: Dělání mnohých knih žádného konce není – antologie s textem Filipiky (PDF).
- Historický ústav AV ČR: vzdělávání v Jednotě bratrské – odborná studie ve Folia Historica Bohemica 36/2 (2021, PDF).
- Institut pro studium literatury: k Blahoslavově Filipice – vysvětlení dobové polemiky.
- Národní muzeum, eSbírky: tolar Maxmiliána II. – panovník a léta vlády 1564–1576.
- Digitální knihovna Poslanecké sněmovny: list z roku 1562 – dobový dokument ke korunovaci Maxmiliána.
- Encyklopedie CoJeCo: filipika – význam a původ slova.